Závěrečná zkouška v oborech vzdělání s výučním listem
Závěrečná zkouška v oborech s výučním listem se skládá ze 3 samostatně klasifikovaných zkoušek: písemné zkoušky, praktické zkoušky z odborného výcviku a ústní zkoušky. Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž se koná závěrečná zkouška, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu.Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. Termíny opravných zkoušek a náhradních zkoušek stanoví ředitel školy, resp. zkušební komise, a to v září, v prosinci a v červnu.Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.
TERMÍNY ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY 2025
TŘÍDA
PÍSEMNÉ
PRAKTICKÉ
ÚSTNÍ
ARR3, INS3, KRE3, MOV3, SME3, ZED3
2. 6. 2025
3. – 6. 6. 2025
16. 6. 2024
PÍSEMNÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA: čas zkoušky: 8:00-12:00h, čas zkoušky pro žáky se SVP: 8:00-13:00h
PÍSEMNÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA
Písemná zkouška obsahuje převážně otevřené úkoly a asi v polovině oborů obsahuje písemná zkouška také test. V rámci kritérií a pravidel pro hodnocení písemné zkoušky je v jednotném zadání uvedeno, jak se výsledky testu promítnou do její klasifikace.
Forma písemné zkoušky
Písemná zkouška může mít v současnosti dvě formy – písemnou (na papír) a elektronickou. Aby se mohly zkoušky psát na počítači, musí být napřed vytvořena banka úkolů. Tato banka vzniká postupně pro jednotlivé obory vzdělání.
V oborech vzdělání, kde je banka již vytvořena, si mohou školy vybrat, zda provádět písemnou zkoušku na počítači nebo na papíře. V každém případě jsou ale žákům generována témata počítačem z banky úkolů.
Délka písemné zkoušky
Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. U písemné zkoušky na papíře se do této doby nezapočítává čas nezbytný pro přidělení témat žákům. Čas pro napsání zkoušky může být žákům se speciálními vzdělávacími potřebami prodloužen, viz Závěrečná zkouška pro žáky se SVP.
Kritéria a pravidla hodnocení
Ke každému tématu jsou stanovena podrobná kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci. Při klasifikaci je nutné dodržet stanovené rozsahy bodů. Žák bude klasifikován nedostatečně, pokud při řešení tématu písemné zkoušky nedosáhne 45procentbodů v oborech vzdělání kategorie H a pokud nedosáhne 30 procentbodů v oborech vzdělání kategorie E.
Správná řešení
V jednotném zadání všech oborů jsou zpracována správná (vzorová) řešení úkolů. Ta mohou učitelé využít pro hodnocení a přitom berou v úvahu, že se nejedná o závaznou odpověď, nýbrž o příklad (vzor) řešení.
PRAKTICKÁ ZKOUŠKA
Zadávání témat
Ředitel školy vybere z jednotného zadání nejméně jedno téma. Vybere-li jich více, žáci si téma losují. Počet témat praktické zkoušky není vyhláškou stanoven a v jednotném zadání jednotlivých oborů se liší podle charakteru a potřeb oboru.
Délka zkoušky
V organizačních pokynech k praktické zkoušce je stanoven časový limit pro realizaci praktické zkoušky podle jednotného zadání. Tento časový limit je stejný pro všechna témata jednotného zadání praktické zkoušky daného oboru a škola jej musí respektovat.Při využití otevřeného tématu Praktická zkouška ve firmě stanoví délku zkoušky škola ve spolupráci s firmou. Délka zkoušky ve firmě závisí na probíhajícím výrobním procesu a nelze ji tedy stanovit dopředu v jednotném zadání.Minimální délka trvání praktické zkoušky podle jednotného zadání je 5 hodin (s výjimkou oboru Rekondiční a sportovní masér).
Žák koná praktickou zkoušku nejdéle 3 dny. V jednom dni trvá zkouška nejvýše 7 hodin. Zbývající časový prostor je možné využít pro případné zařazení školní části závěrečné zkoušky.
Kritéria a pravidla hodnocení
Ke každému tématu jsou stanovena podrobná kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci. Při klasifikaci je nutné dodržet stanovené rozsahy bodů. Žák bude klasifikován nedostatečně, pokud při řešení tématu praktické zkoušky nedosáhne 50 procent bodů v oborech vzdělání kategorie H.
ÚSTNÍ ZKOUŠKA
Zadávání témat
Ředitel školy vybere z jednotného zadání 25 témat. Žák si z nich jedno téma vylosuje. Na základě vybraných témat může škola stanovit tzv. obsahové okruhy, tedy obecněji formulované otázky, které mohou žáci dostat pro přípravu na závěrečné zkoušky. Otázky ze světa práce, které jsou součástí ústní zkoušky, jsou veřejně přístupné.
Délka zkoušky
Vlastní zkouška trvá nejdéle 15 minut, příprava ke zkoušce trvá nejméně 15 minut (je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o 15 minut).
Podklady pro ústní zkoušku
Pro žáky je třeba zajistit vhodné podklady (např. ukázky materiálů, výrobků, obrázky, schémata apod.). Usnadní se tím situace žáků s nižší úrovní komunikativních dovedností a bude zohledněn fakt, že při závěrečné zkoušce žáci většinou trpí zvýšenou trémou. V oborech vzdělání kategorie E je pečlivá příprava podkladů k ústní zkoušce obzvláště důležitá.
Přehled anotací témat
Každé jednotné zadání obsahuje jako součást ústní zkoušky Přehled anotací témat ústní zkoušky určený pro zkušební komisi – v JZZZ pro zkoušející. Anotace vybranýchtémat je vhodné předat žákům v předstihu (v březnu) pro přípravu na závěrečnou zkoušku.
Otázky ze světa práce
Smyslem začlenění otázek ze světa práce do závěrečné zkoušky je, aby žáci odcházeli ze školy s určitou praktickou představou o možnostech zaměstnání a dalšího vzdělávání, tedy aby měli základní přehled o možnostech pracovního uplatnění a konkrétních zaměstnavatelích v regionu, vhodných způsobech jednání s potenciálním zaměstnavatelem, o reálných pracovních a platových podmínkách při nástupu do zaměstnání, možnostech dalšího vzdělávání v oboru i mimo apod.
Otázky pro obory kategorie E jsou jednodušší jak po stránce obsahové, tak po stránce formulační.
Jak jsou otázky ze světa práce zařazeny do závěrečné zkoušky
Ke každému tématu ústní zkoušky v jednotném zadání oborů kategorie H i kategorie E je přiřazena jedna otázka ze světa práce. Žák může zodpovídat tuto otázku na počátku nebo na konci ústní zkoušky podle rozhodnutí zkušební komise.
Příprava žáků ve škole
Příprava žáků na orientaci ve světě práce směřuje k rozvoji klíčových kompetencí (např. pracovních, sociálních a personálních, kompetencí k učení, k práci s informacemi apod.). Rovněž napomáhá utvářet finanční gramotnost žáků. Může probíhat v rámci občanské nauky i dalších předmětů.Mezi vhodné formy a metody přípravy patří zejména návštěvy různých úřadů a institucí (obecní úřady, úřady práce, soudy, banky, pojišťovny), exkurze na reálná pracoviště (podniky, firmy) a tematické besedy s příslušnými pracovníky. Významné je také průběžné sledování a rozbor mediálně zveřejňovaných aktuálních politických a společenských událostí.Vyučující by v rámci přípravy měli zabezpečit, aby žáci především na konkrétních případech z běžného i pracovního života byli schopni reflektovat problematiku spojenou s jejich celkovou zaměstnatelností, základním právním a ekonomickým povědomím, schopnostmi vyrovnat se s aktuálními potřebami a změnami společenského prostředí.
Zkoušení OZSP
Zkoušení otázky ze světa práce spočívá v rozboru obecných občanských i pracovních zkušeností, postojů a názorů, které žák získal při sledování reálného společenského i pracovního dění. Časový limit na zodpovězení otázky ze světa práce je minimálně 2 minuty, maximálně 4 minuty.V žádném případě nejde o ověřování teoretických vědomostí z nějakého vědního oboru. Žáci mohou pojednávat o problematice související se zadanou otázkou volně, vyučující spíše opravují nesprávné výroky. Případné doplňující otázky zadávají zkoušející formou, která umožní žákům poukazovat na konkrétní příklady a uplatnit praktické zkušenosti.
Jednotlivé body u každé z otázek slouží zejména k tomu, aby upřesnily pojetí a obsah dané otázky. Zkoušející je žákovi nemusí položit všechny, ale pouze ty, které považuje za podstatné a lze je zodpovědět ve stanoveném časovém limitu.
Blok těchto otázek zahrnuje celkem 31 jednotlivých obsahově různých (v některých případech i částečně obsahově příbuzných) otázek. Témat ústní zkoušky je však v řadě oborů vzdělání mnohem více. Proto se školy v takových oborech setkají s tím, že se některá otázka ze světa práce u dvou nebo i více témat s odlišnými odbornými otázkami opakuje. Tehdy je také vhodné využít u zkoušení různé body (odrážky).
Hodnocení OZSP
Hodnocení otázek ze světa práce ovlivňuje celkové hodnocení výkonu žáka maximálně v rozmezí jednoho klasifikačního stupně. Pokud však žák neuspěje v rámci odborné části tématu, je klasifikován stupněm „5 – nedostatečný“, i když otázku ze světa práce zodpoví správně.
Termíny závěrečných zkoušek
Při konání závěrečných zkoušek se postupuje podle vyhlášky č. 118/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů.Závěrečné zkoušky v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání, se konají v červnu, v září a v prosinci 2025 v termínech stanovených ředitelem školy.
Opravné zkoušky
Jestliže má žák z některé části (nebo částí) závěrečné zkoušky (z písemné nebo praktické nebo ústní) nedostatečnou, koná opravnou zkoušku. Opravnou zkoušku koná nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Na opravnou zkoušku je třeba se písemně přihlásit nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky! – formulář u ZŘTV Mgr. Ivany Borlové
Termíny opravných zkoušek stanoví ředitelka školy, a to v září, v prosinci a v červnu. Termíny jsou zveřejněny na webových stránkách školy.
Termíny náhradních zkoušek stanovuje zkušební komise a jsou zveřejněny na webových stránkách školy. Na náhradní zkoušku je třeba se přihlásit 1 měsíc před konáním zkoušky – formulář u ZŘTV Mgr. Ivany Borlové!
Nedostaví-li se žák k ZZ pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební komise prostřednictvím ředitelky školy. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.
